Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem včera narazil na lidi postižené nepěkným "virem"

18. 05. 2013 10:21:04
Pátek, krásný den. Vidina víkendu. Kdo by to neměl rád. Čekalo mě jen jen pár povinností a ... hurá víkend. Jenže...

Můj den začal dobře. Výborná snídně v čas, kdy je tělo už dokonale probuzené, a neprobudí jej teprve agresivní šplouchanec kávy či narychlo koupená bageta s něčím. Pohoda. Pátek. Pár pracovní povinností.

Jejda, můj poklidný páteční časový harmonogram dostává trhlinu. Zapomněl jsem, že na mě čeká nějaká nevyzvednutá zásilka. Takže rychle přesun do auta, neb zastávka na poště mi alespoň deset minut času sebere.

"Dobrý den", zdravím pána za přepážkou a mile se na něj usmívám.

"Dobrý den", ozvalo se poněkud komisně od jindy celkem roztomilého, i když někdy lehce senilního úředníka. "Přejete si?"

"No, mám tu nevyzvednutý balík", odpovídám a chystám si OP na to abych se prokázal. Tak nějak se to dělá, ne? Někdo Vám něco pošle, vy prokážete svou totožnost a úředník Vám vydá balík. Nemá tu čest, být u toho, jak nastene ten slavnostní okamžik, že mi někdo něco pošle. Jen je za to placen.

"Lituji, ale já vám ten balík nevydám." Dívá se na mě pán a já v jeho očích vidím podivný odlesk. Asi je nemocný. Nějaká viroza. Prý to teď řádí.

"Počkejte??" odvětím nechápavě. Jak to myslíte?

"Nooooooo... zkrátka v popisu mé práce je, že vydávám balíky. A já jsem se rozhodl, že mám důvodné podezření, že existují jisté okolnosti, proč by Vám balík neměl být vydán." Pak se nad sebou udiveně zamyslí, protože nějak nemůže uvěřit tomu co sám řekl.

Pán je očividně zaskočen a vůbec nerozumí tomu, co se to s ním děje. " Promiňte, není mi nějak dobře, asi budu muset k lékaři". Jak tak letmo prochází kolem mě, ještě na mě vyštěkne:" A jestli se Vám to nelíbí, tak si klidně stěžujte!!!". Pán se chytá za hlavu a s omluvným " Ježíši, par don, já se moc omlouvám, nezlobte se" opuští budovu pošty.

No to nám to pěkně začíná. Zdržení, příběh jak z nějakého absurdistánu, a to máme teprve deset. No nic, na vedlejší přepážce mě v poklidu obslouží jiný pracovník a já se vydávám na cestu...

Bohužel, čeká mě návštěva dalšího úřadu. Mají mi vydat nový řidičák, neboť si chci koupit velký karavan a na to mi ten do tří a půl tuny nebude stačit. "Panečku, to bude paráda", maluju si úžasnou dovolenou jak se tak blížím na danou adresu.

Cestou potkávám spoustu dalších lidí co se pohybují klátivou chůzí a ... jsou takoví napuchlí, zpocení...

No co Vám budu dál povídat. Řidičák mi nevydali, přestože jsem splnil test i jízdy a vlastně všechny náležitosti byly v pořádku. Paní úřednice byla asi postižena vyšším stadiem nemoci, protože mi s vážným výrazem v obličeji sělila, že mi na místě rozhodně nebude sdělovat, proč mi řidičák nevydá. Prý ze mě na veřejnosti nehodlá dělat blbce a šít mi z ostudy kabát. Že není žádná šička ale úřednice na úrovni. A že prý ať ji dám k soudu.

Z úřadu jsem letěl rovnou do lékárny, koupit si nějaké preventivum.Řekli mi, že ta nová viroza s podivnými příznaky napadá především jedince s poškozenými játry. A tak si odnáším nějaké vitamíny, čaje a tabletky podporující funkci jater...

Tak tohle byli dva lidé se kterými jsem včera přišel do styku a kteří byli napadeni virem kokotismu. Jinak byl den fajn. Po návratu jsem si maloval poklidný večer, pohodičku a měl jsem radost že o kokotech už dnes neuslyším.

Jenže... to jsem si neměl pouštět televizní noviny...

Upozorňuji, že ne všechny události popsané v tomto příběhu jsou smyšlené.

Autor: Pavel Sycha | sobota 18.5.2013 10:21 | karma článku: 21.59 | přečteno: 1669x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 318 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 393 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 307 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 806 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 492 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 881
Kdo mě zná, ví že pocházím z Pluta:) A jací tvorové tam žijí? Čtěte o čem píšu a skládejte si nekonečnou mozaiku... A dívejte se na ni ze správné vzdálenosti:) Vážím si lidí, kteří se nebojí odpovidat na mé otázky. Vážím si lidí, kteří často používají slovo 'nevím'. A nerad se zdržuju ve společnosti hlupáků, jakým je pro mě například náš prezident.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.